Když jsem si na internetu poprvé vyjel Prison Band, tak jsem si na základě klipu s italskou zpěvačkou a italskou písničkou říkal, že jsem italský rockabilly naživo ještě neviděl, a že by to mohla být sranda.
Když jsem si na internetu poprvé vyjel Prison Band, tak jsem si na základě klipu s italskou zpěvačkou a italskou písničkou říkal, že jsem italský rockabilly naživo ještě neviděl, a že by to mohla být sranda.
Sranda to byla. Až na to, že to nebyli Italové, ale Maďaři a nehráli popíky ze 70. let předělaný do rockabilly, ale pěkně ostrej, starej rock and roll s příměsí vlastních neméně ostrých skladeb. Navíc frontman a zpěvák jezdí na Sportsteru, čímž si hned získal mé sympatie. Hrálo se na Žižkově v klubu Kuře v Hodinkách a Prison Bandu předskakovali Slapdash. Akce byla pořádána pod záštitou pražskéhotetovacího studia Panter, které mimo jiné oslavilo v sobotu devět let své existence. A protože lidé z tohoto studia jsou součástí velké evropské bandy Blackjacks, tak na koncertě tohle logo na mnoha bundách a vestách nechybělo. Blackjacks je mezinárodním klubem příznivců rockabilly, hot rod, motorek atd. Největší základna je v Maďarsku a ve Švýcarsku, kde letos tahle rock and rollová smečka slaví 25. výročí.
Slapdash začali volněji. První větší ohlas byl vidět a slyšet u skladby Born to be a devil girl, ale podle reakcí publika byla největší peckou jejich části večera přejatá Rawhide. Maďarští Prison Band začali poněkud ostřeji opět mixem vlastních a přejatých, kdy cover verze elvisovské Goodrockin tonight byla zřejmě nejlepší skladbou večera a pro mne osobně asi nejlepší cover verzí téhle skladby vůbec. Další zazněla Folsomprison blues, při které se už diváci pod podiem hodně rozhoupali.
Až sem se zdá, že to musela být velmi vydařená akce s výbornou muzikou. Ano, muzikanti hráli výborně, jenže je zde několik malých „ale“, které nutí k zamyšlení nad tím, že naše malá zemička a publikum prostě není na dobrý muzikanty připravený. První indicií, která vás nad tím přiměje přemýšlet je, že ačkoli hrají Prison Band už celkem dlouho, v Praze zahrálipoprvé a vlastně jen náhodou. Kapela sice v České republice hrála už na festivalech, motosrazech aj., ale Praha byla pro nijen malá odbočka během turné, které má plánovanou trasu o pár zemí vedle.
Tou druhou méně patrnou je, že v historii bylo nahráno mnoho skladeb, které se staly kultovními a lidé je chtějí slyšet na koncertech. Ale ve chvíli, kdy kapela začne hrát vlastní věci, i když jde o velmi podařené kousky (a v tomto směru v rockabilly žánru invence nechybí), je cítit, jak nadšení publika ochabuje, což je rozhodně škoda a muzikantům to pak ubírá snahu dále něco vytvářet. To není ale problém jen rockabilly scény, ale českého hudebního prostředí obecně.
Největší problém vidím ve volbě klubu. I když má Kuře v hodinkách jméno, obě dvě kapely si zasloužily lepší přístup k jejich výkonům. Zvukař by prostě během koncertu, kdy kapela zrovna hraje, neměl odcházet z klubu,na ulici kupovat cigarety a to ani v případě, že jeho zvukařský výkon je mizerný. Připojte k tomu špatně odvětraný malý prostor a zážitek z koncertu je poloviční oproti tomu, jaký by mohl jinde být. Můžeme jen doufat, že se Prison Band zastaví u nás i v létě na nějakém další akci, protože kapela má opravdu drive a vždy bude škoda malé účasti diváků, když už hraje někdo, koho u nás nevídáme pravidelně.
Rockabilly scéna v ČR není nijak závratně velká, ale není ani tak malá, aby si nezasloužila větší podporu ze strany fanoušků. Zvlášť když tyhle kapely mohou nabídnout skvělý hudební i vizuální zážitek.
Pro Rockabilly CZ -JM-, foto: autor
