Joe Clay, vlastním jménem Claiborne Joseph Cheramie, se narodil 9. září 1938 v Harvey, státu Louisiana ve Spojených státech amerických. Jeho rodiče podpořili jeho raný zájem o country hudbu a ve věku 12 let byl již schopným bubeníkem, později se také naučil hrát na rytmickou kytaru a elektrickou baskytaru. Clay začal v tomto věku vystupovat v country kapele, které bylo nabídnuto místo v místní rozhlasové stanici WWEZ.
Během roku 1955 mu jeho místní pověst umožnila hrát na prestižní Louisiana Hayride ze Shreveportu, kde sdílel pódium s tehdy ještě začínajícím Elvisem Presleym. Hrál dokonce na bicí Presleymu během vystoupení v Pontchartrain Amusement Park v New Orleans, když se D.J. Fontana nemohl koncertu zúčastnit. Později hrál i na kytaru na některých Presleyho nahrávkách.
V roce 1956 se Joe objevil v The Ed Sullivan Show, několik měsíců dříve, než v ní vystoupil právě Elvis. Clay v ní zahrál cover verzi hitu The Platters „Only You (And You Alone)“. Všimla si ho nahrávací společnost RCA. Bylo mu v té době 17 let. Jeho manažer ho však nenechal hrávat na turné mimo oblast New Orleans a Clay nezaznamenal žádný hit. Tím RCA odradil.
RCA ovšem vytvořila dceřinou společnost s názvem Vik Records, kterou nazvala stanicí hledající talenty. Vydavatelství pak Clayovi nabídlo smlouvu. V Houstonu již nahrál skladby „Sixteen Chicks“, „Goodbye Goodbye“ a „You Look That Good To Me“. Jeho nejpopulárnější písní je však skladba „Ducktail“. Poté odletěl do New Yorku, kde ve studiu nahrával s některými z nejlepších černošských rytmických hudebníků té doby – s kytaristy Skeeter Bestem a Mickey Bakerem, basistou Leonardem Gaskinem a bubeníky Joem Marshallem a Bobbym Donaldsonem.
Clay strávil dalších 30 let zpíváním v saloncích Bourbon Street v New Orleans, nakonec si v New Orleans našel práci řidiče školního autobusu, aby se uživil. Tuto práci vykonával 15 let. V 80. letech 20. století obliba rockabilly v Evropě vyústila v obnovený zájem tohoto žánru. Tak se Clay stal hvězdou v Evropě, aniž by o tom věděl. Západoněmecké vydavatelství vydalo revivalové album z 50. let s Clayem, které se chytlo a zarytý anglický promotér se roky snažil Claye vystopovat. Dával inzeráty, volal DJům a pracovním kontaktům. Willie Jeffrey nakonec Claye našel a v roce 1986 uspořádal turné po Anglii.
V roce 2008 se objevil v oceňovaném kanadském dokumentu s názvem Rockabilly 514, který režírovali Patricia Chica a Mike Wafer. Hovořil o svých raných začátcích jako rockabilly hudebník v 50. letech 20. století a jeho fascinaci novou generací následovníků rockabilly. Dokonce hrál skladbu „Sixteen Chicks“ mezi nadšeným davem mladých fanoušků rockabilly.
V roce 2011 byl Clay na vystoupení v NOLA House Of Blues uveden do Louisiana Music Hall of Fame. Dne 23. ledna 2016 byl uveden jako hlavní hvězda The Rockers Reunion v Rivermeade Leisure Centre v Readingu v Anglii. Joe Clay zemřel po krátkém boji s rakovinou 26. září 2016 ve věku 78 let v Gretně, státu Louisiana. Byl americkým zpěvákem, kytaristou a bubeníkem uvedeným do Rockabilly Hall of Fame.
Video
Vybrané singly
Ducktail/Sixteen Chicks (1956, Vik Records)
Cracker Jack/Get On The Right Track (1956, Vik Records)
Rock Little Lilly/Be Bop Boogie Bop (1989, MAC) s The Wigglers
Goodbye, Goodbye/Slipping Out And Sneakin In/You Look That Good To Me/Doggone It (19??, Wildcat)
Did You Mean Jellybean/Get On The Right Track (alt.) (19??, Vik Records)
Hitting That Spot/Fishing Pole Song/My Car’s Allright/The Legend Is Now (2016, El Toro)
