Conway Twitty

Conway Twitty se narodil jako Harold Lloyd Jenkins 1. září 1933 ve Friars Pointu v Mississippi. Byl jedním z nejúspěšnějších amerických hudebníků country během 20. století. Nejvíce je přiřazován ke zpěvákům country, ale užíval si také úspěchy v raném rock and rollu, R&B a populární hudbě. Byl pojmenován po svém strýci, velkém, oblíbeném herci němých filmů, Haroldu Lloydovi.

Jeho máma byla živitelkou rodiny a jeho otec měl nestabilní práci jako kapitán říční lodi po řece Mississippi. Ve čtyřech letech dostal Harold svou první akustickou kytaru Sears & Roebuck, na kterou se naučil hrát na palubě lodi, kterou řídil jeho otec. Harold získal zaměstnání jako obsluha u okýnka v motorestu a své příjmy používal na nákup šatů a bot pro svého bratra a svou sestru. Poté, co se jeho rodina přestěhovala do Heleny v Arkansasu (nyní již pod jménem Helena-West Helena), zformoval v 10 letech svou první skupinu The Phillips County Ramblers. O dva roky později měl svůj místní pořad na rádiu, který se vysílal každé sobotní ráno. Ještě jako Harold Jenkins byl i lídrem kapely The Rockhousers.

Procvičoval i svou druhou silnou zálibu, kterou byl baseball. Po střední škole dokonce obdržel nabídku, aby hrál s Philadelphia Phillies, ale shodou okolností byl povolán na vojnu, což jeho sen „utopilo“. Na vojně v Japonsku ovšem uskutečnil oba sny, založil skupinu a hrál baseball pro U. S. Army baseball team. Skupina měla název The Cimmarons a po propuštění z armády v polovině 50. let po velké popularitě Elvise Presleyho odjel také do Memphisu.

Po propuštění z armády se začal tedy opět věnovat muzice. Když slyšel píseň „Mystery Train“ Elvise, začal psát rock’n‘rollový materiál. Jako samozřejmostí zamířil do Sun studia v Memphisu, Tennessee a pracoval se Samem Phillipsem na správném zvuku. Jenkinsův největší přínos značce SUN byla skladba „Rock House“, kterou napsal. S ní měl menší úspěch i Roy Orbison. V roce 1956 opustil SUN, vydal se na turné rockabilly, během kterého si v roce 1957 vymyslel jméno, protože pociťoval, že jeho pravé jméno není prodejné. Po prohlédnutí silniční mapy si všimnul města Conway v Arkansasu a města Twitty v Texasu a tak si dal profesionální jméno Conway Twitty. Jiná verze říká, že se Jenkins prostřednictvím svého manažera setkal v restauraci s mužem W. Conway Twittym Jr. z Richmondu. Jeho manažer mu dal jméno po tomto muži. Twitty Jr. z Richmondu později nahrál píseň „What‘s In A Name But Trouble“ v polovině 60. let, kde naříká, že ztratil své jméno. Na b. straně singlu byla nahrávka “The Purple People Eater“, známější v podání Sheba Wooleyho.

Začátkem roku 1957 podepsal kontrakt s firmou Mercury Records. Jeho manažer byl Don Seat. První session pro Mercury se konalo v únoru 1957 a byla to slavnostní příležitost. Společnost vydala první singl „I Need Your Lovin‘“/“Born To Sing The Blues“. Druhý singl „Maybe Baby“/“Shake It Up“ obdržel menší pozornost společně s dalšími singly, které vyšly tentýž týden. Ovšem pouze „I Need Your Lovin‘“ se dostal na 93. místo v Hot 100.

Na jaře 1958 mu Don Seat zařídil kontrakt s firmou MGM Records. V Nashvillu nahrál 7. května 1958 skladbu „It’s Only Make Believe“, která se stala velkým hitem v Kanadě. MGM se ale rozhodla pro a. stranu singlu „I’ll Try“, která byla neúspěšná. Proto se Twitty vrátil do Akransasu, kde pracoval na farmě svého tchána. Poté dostal zprávu, že skladba „It’s Only Make Believe“ se prosadila v Columbusu, města Ohio a postupně se dostala na 1. místo v celé zemi. Skladbu napsal společně s Jackem Nancem. Nahrál ji s hlasovou podporou Presleyho doprovodné skupiny The Jordanaires. Stala se jeho prvním hitem z devíti v žebříčku Top 40, kde setrvala 2 týdny na 2. místě. Na 1. místo se dostala v žebříčku Billboard a prodalo se jí přes osm miliónů výlisků. Ze začátku jeho kariéry někteří lidé dokonce věřili, že to je Elvis nahrávající pod jiným jménem.

Další úspěch se dostavil až po písni „Mona Lisa“. Originál je od zpěváka jménem Carl Mann pro Sun Records, ale Sam Phillips se jí zdržel vydat. Twitty pokračoval s rock’n’rollem úspěšně se skladbami „Danny Boy“ (10. místo pop žebříčku) a „Lonely Blue Boy“ (6. místo). Píseň „Lonely Blue Boy“ byla původně pojmenovaná „Danny“, kterou známe v podání Elvise pro film King Creole. V roce 1960 nahrál skladbu „C’est Si Bon“, která se dostala na 22. místo pop žebříčku. Objevil se i v béčkových filmech Sex Kittens Go To College s herečkou Mamie Van Dorenovou, Platinum High School s Mickey Rooneym a v College Confidential se Stevem Allenem. Začátkem roku 1961 se jeho singly přestávaly dostávat do Top 40. Poté s ním MGM ukončila smlouvu, podepsal ji u ABC-Paramount a začal přidávat více country do svého repertoáru.

Ray Price se dostal s jeho písní „Walk Me To The Door“ do country Top 10, a tak se Conway rozhodl, že se stane zpěvákem country. V roce 1965 podepsal smlouvu s MCA/Decca producenta Owena Bradleyho a začal nahrávat country. Některá jeho první alba odmítali diskžokejové pouštět, protože byl známý rock’n’rollový zpěvák. Začal zpívat se skupinou Lonely Blue Boys a na jaře 1966 vydal svůj country singl „Guess My Eyes Were Bigger Than My Heart“, který se vyšplhal na 18. místo. Poté až na jaře 1968 se dostal do Top 10 s písní „The Image of Me“, následovanou v listopadu skladbou „Next In Line“, která se stala jeho prvním hitem No 1. V roce 1970 natočil vůbec svůj největší hit „Hello Darlin‘“, který pobyl 4 týdny na vrcholu country žebříčku a za který získal nominaci na Grammy. V úvodu 70. let jej indiánský kmen Choctaw jmenoval svým čestným náčelníkem a při té příležitosti přijal jméno Hatako-Chtokchito-A-Yakni-Toloa, což v překladu znamená Velký Muž Country Music.

V roce 1971 pak přišel s duetem „After The Fire Is Gone“ s Loretou Lynn. Následovali další hity „Lead Me On“ (1971), „Louisiana Woman, Mississippi Man“ (1973), „As Soon As I Hang Up The Phone“ (1974), „Feelin‘s“ (1975), „I Still Believe In Waltzes“, „I Can’t Love You Enough“ a další. Právě s Loretou Lynn (1972-75) vyhrál čtyři po sobě jdoucí ocenění pro vokální duo udělená spolkem Country Music Association. V roce 1973 vydal Twitty skladbu „You’ve Never Been This Far Before“, která byla v září téhož roku nejen na 1. místě country žebříčku po 3. týdny, ale dostala se i na 22. místo žebříku popu. Dále měl úspěch s 12 Top 5 singly, z nichž osm bylo číslo 1, např.: „I Love You More Today“, „To See My Angel Cry“, „Fifteen Years Ago“ a „How Much More She Can Stand“. Do roku 1983 měl řadu dalších hitů v Top 10, např.: „I See the Want To In Your Eyes“, „Linda In My Mind“, „Touch The Hand“, „Happy Birthday Darlin‘“, „After All The Good Is Gone“, „Tight Fittin‘ Jeans“ nebo „Red Neckin‘ Love Makin‘ Night“. Dále Twitty vydával u značek Elektra, Warner Bros a znovu u MCA.

Během turné po vystoupení v Bransonu ve státě Missouri náhle onemocněl. V jeho osobním autobusu jej okamžitě převezli do nemocnice Cox Medical Center ve Springfieldu v Missouri, kde po operaci abdominální výdutě aorty 5. června 1993 zemřel. Jeho poslední album Final Touches bylo vydáno rok po jeho smrti. Od jeho smrti dostali práva na jeho hudbu jeho syn Michael a vnuk Loyd. Čtyři pozoruhodné cover verze Twittyho nazpívali George Jones „Hello Darlin´“, The Misfits „It´s Only Make Believe“, Blake Shelton „Goodbye Time“ a Elvis „There´s A Honky Tonk Angel“. Twitty se stačil třikrát oženit. Většinu života žil v Hendersonville, státu Tennessee, severně od Nashvillu, kde nechal vybudovat zábavní komplex country music nazvaný Twitty City.

Na konci jeho období u MCA v roce 1981 nashromáždil 32 hitů No 1. Do roku 1991 nasbíral u MCA další hity v žebříčku Top 10. V roce 1999 byl uveden do Country Music Hall of Fame a jeho průkopnický přínos byl také oceněn síní slávy Rockabilly Hall of Fame. Posmrtně byl uveden do Delta Music Museum Hall of Fame ve Ferriday, státu Louisiana. Byl zpěvákem, skladatelem, producentem a nahrávacím umělcem v historii populární hudby. Celkem měl 55 No 1 singlů, prodal více jak 50 miliónů desek.

 

Video

 

Vybrané singly

I Need Your Lovin‘/Born To Sing TheBlues (20. dubna 1957, Mercury)
Shake It Up/Maybe Baby (15. července 1957, Mercury)
I’ll Try/It’s Only Make Believe (14. července 1958, MGM)
Double Talk Baby/Why Can‘ I Get Through To You (1. prosince 1958, Mercury)
Make Me Know You’re Mine/The Story Of My Love (12. ledna 1959, MGM)
Hey Little Lucy/When I’m Not With You (13. dubna 1959, MGM)
Mona Lisa/Heavenly (6. července 1959, MGM)
Danny Boy/Halfway To Heaven (31. srpna 1959, MGM)
Lonely Blue Boy/Star Spangled Heaven (21. prosince 1959, MGM)
The Hurt In My Heart/What Am I Living For (14. března 1960, MGM)
She’s Mine/Is A Blue Bird Blue (6. června 1960, MGM)
It’s Drivin‘ Me Wild/Sweet Sorrow (21. srpna 1961, MGM)
Comfy ‘N Cozy/A Little Piece Of My Heart (21. dubna 1962, MGM)
Got My Mojo Working/She Ain’t No Angel (22. června 1963, MGM)
My Baby Left Me/Such A Night (květen 1964, ABC-Paramount)

 

Vybraná alba

Sings (MGM SE-3744, r. 1959)
Saturday Night (MGM SE-3786, r. 1959)
Lonely Blue Boy (MGM SE-3818, r. 1960)
Portrait Of A Fool (MGM SE-4019, r. 1962)
Hit The Road (MGM SE-4217, r. 1964)
Country (Decca DL-74913, r. 1967)
Next In Line (Decca DL-75062, r. 1968)
To See My Angel Cry (Decca DL-75172, r. 1970)
Hello Darlin‘ (Decca DL-75209, r. 1970)
We Only Make Believe (Decca DL-75251, r. 1970 s Lorettou Lynn)
Louisiana Woman Mississippi Man (MCA 335, r. 1973 s L. Lynn)
You’ve Never Been This Far Before (MCA 359, r. 1973)
This Time I’ve Hurt Her More (MCA 2176, 1976)
Heart And Soul (MCA 3210, r. 1980)
MR. T (MCA 5204, r. 1981)

 

stars

Doporučujeme
Reklama
Kontakty Rockabilly.cz

Inzerce, e-shop, koncerty
Pavel Růžička
+420 777 285 324
pavel@rockabilly.cz

Grafika, DTP, kapely, správa obsahu webu
Petr Židlický
+420 608 956 648
petr@rockabilly.cz

Produkce, e-shop
Martin Maucha
+420 603 740 177
martin@rockabilly.cz

Podporujeme