Carl Perkins

Carl Perkins se narodil jako Carl Lee Perkins 9. dubna 1932 v Tiptonville, státu Tennessee ve Spojených státech. Byl americkým zpěvákem, kytaristou a textařem, který nahrával od roku 1954 pro značku Sun Records v Memphisu.

Carl byl synem chudých zemědělských pachtýřů Fonie "Bucka" a Louisy (Brantley) Perkinsových. Měl bratry Jaye a Claytona. Na jeho rodném listě se objevila (jako u Elvise) chyba, jméno Perkings. V mládí byl ovlivněn jižním gospelem, který slýchával zpívat v kostele bílými zpěváky. Také byl ovlivněn Afroameričany pracujícími na poli, když sám v šesti letech s nimi pracoval na bavlníkových plantážích. Společně se svým bratrem Jayem si vydělali asi 50 centů denně (jejich otec nemohl pracovat kvůli onemocnění plic).

Během sobotních večerů poslouchal Carl se svým otcem rozhlasové pořady Grand Ole Opry (C&W a hillbilly). Vysílání Roy Acuffa na Opry ho tolik ovlivnilo, že požádal své rodiče, jestli by mu nekoupili kytaru. Jeho rodiče si ovšem nemohli dovolit koupit opravdovou kytaru, a tak mu ji otec vyrobil z koštěte a krabice od doutníků. Později jim jejich soused nabídl ke koupi starý a promáčklý model kytary Gena Autryho s opotřebovanými strunami. Otec mu ji koupil výhodně za pár dolarů. Carl se na ni sám začal učit hrát a k tomu zpíval podle svého raného vzoru Billy Monroeovi. Carl později začal dostávat lekce hraní od svého kolegy, pracovníka z plantáže, Johna Westbrooka, který se s ním spřátelil (Westrbook v šedesátých letech hrál blues a gospel). Ve škole se stal členem pochodového orchestru Lake County Fourth Grade Marching Band.

V lednu 1947 se rodina přestěhovala z Lake County do Madison Country, Tennessee. Zde měl Carl možnost slýchávat v rozhlase více stylů hudby. Ve svých čtrnácti letech napsal country skladbu "(Let Me Také You To The)Movie Magg". (Tato skladba přesvědčila Sama Phillipse, aby u jeho firmy Sun Records Perkins smlouvu podepsal).

Carl a jeho bratr Jay měli svou první placenou práci v roce 1946 v hospodě Cotton Ball jako baviči. Carlovi bylo pouhých 14 let. Jedna z písní, kterou hráli, byla rychlá verze country blues "Blue Moon Of Kentucky" od Billa Monroea. Oba měli zdarma nápoje a Carl vypil poprvé tu noc svá čtyři piva. Během dalších let duo The Perkins Brothers vystupovalo po několika dalších hospodách. Carl přesvědčil svého druhého bratra Claytona, aby se naučil hrát na housle, k doladění zvuku kapely. Koncem 40. let začal Carl pravidelně vystupovat na WTJS-AM v Jacksonu jako člen skupiny The Tennessee Ramblers. Carl a poté i jeho bratři začali vystupovat na The Early Morning Farm a Home Hour. The Perkins Brothers se stali jedni z nejznámějších kapel v oblasti Jacksonu.

V lednu 1953 se Carl oženil s dlouholetou přítelkyní Valdou Crider. V té době pracoval v pekárně, ovšem z plného úvazku mu ji zaměstnavatel snížil na částečný. Valda, která měla již svou vlastní práci Carla přesvědčila, aby jako zpěvák začal pracovat na plný úvazek. Carl tak začal hrát šest dní v týdnu po barech a hospodách. Koncem roku 1953 přijal do skupiny bubeníka W. S. "Fluke" Hollanda. Ten neměl sice žádné předchozí zkušenosti jako hudebník, měl ovšem velký smysl pro rytmus. Jay hrál na doprovodnou kytaru a Clayton již na kontrabas. Do roku 1955 nahrál Carl své písně na vypůjčený magnetofon a poslal je do nahrávacích společností Columbia a RCA. Ani jedna se ovšem neozvala. Perkins se začátkem října 1954 úspěšně zúčastnil konkurzu v Sun Records Sama Phillipse. Sam vydal 19. března 1955 Carlovi skladby "Movie Magg" a "Turn Around" na své druhé značce Flip (151), která mu ovšem dlouho nevydržela. Skladba "Turn Around" měla místní úspěch. Skladba se přes rozhlas rozšířila přes jih až na jihozápad. Carl byl poté rezervován na vystoupení společně s Elvisem Presleym v divadlech Marianna a West Memphis, ve státě Arkansas.

Další Perkinsova skladba s názvem "Gone Gone Gone", vyšla v říjnu 1955 u Sun Records. Stala se také místním hitem. Na b. starně singlu byla píseň "Let The Jukebox Keep On Playing", západní boogie s houslemi, havajskou kytarou, basovým nádechem a uplakaným vokálem. Na podzim téhož roku napsal Perkins skladbu "Blue Suede Shoes". O několik týdnů později, 19. prosince 1955, ji během nahrávací frekvence v Sun studiu v Memphisu se svou kapelou nahrál. Sam Phillips ji vydal 1. ledna 1956. V USA se dostala skladba na 1. místo country žebříčku časopisu Billboard (zároveň jeho první a poslední 1. místo v žebříčcích). Ve Velké Británii se umístila na 10. místě v Top 10. Na b. straně singlu byla chytlavá písnička "Honey Don’t", kterou převzalo spoustu umělců včetně The Beatles.

Poté, co skupina The Perkins Brothers dohrála 21. března 1956 na koncertě v Norfolku, státu Virginia, zamířila autem do New Yorku, aby vystoupila 24. března na televizní Perry Como Show. Naneštěstí časně ráno 22. března na silnici mezi Doverem a Woodsidem jejich vůz narazil zezadu do pick-upu. Řídil jejich manažer Stuart Pinkham, který usnul. Přelétli silnici a spadli do vodního příkopu, asi třicet centimetrů hlubokého. Carl ležel obličejem ve vodě a bubeník Holland ho zachraňoval, aby se neutopil. Utrpěl tři zlomené krční obratle, těžký otřes mozku, měl zlomenou klíční kost a tržné rány po celém těle. Celý den zůstal v bezvědomí. Jay Perkins měl zlomenou krční páteř a vážná vnitřní zranění (později v roce 1958 na následky umírá). Řidič pick-upu, čtyřicetiletý farmář Thomas Phillips na následky havárie zemřel.

Zatímco se Carl z autonehody zotavoval, jeho skladby "Blue Suede Shoes" se prodalo přes půl milionu a získala zlatou desku. Umístila se na 1. místě žebříčku R&B i na místním country žebříčku. Dostala se také na 2. místo Billboard Hot 100. Do poloviny dubna 1956 se skladby již prodalo přes milion výlisků. Když se Carl zotavil z autonehody, vrátil se dne 21. dubna 1956 k živým vystoupením. Také v Sun studiu Sama Phillipse nahrál Carl další skladby s Edem Ciscem, který nahradil těžce zraněného Jaye Perkinse. Natočili skladby "Dixie Fried", "Put Your Cat Clothes On", "Right String, Wrong Yo-Yo", "You Can't Make Love to Somebody", "Everybody's TryingTo Be My Baby" a "That Don't Move Me".

V roce 1956 vydala Sun Records další singl "Boppin‘ The Blues"/"All Mama’s Children" (Sun 243). Druhou skladbu napsal Carl společně s Johnny Cashem. Další singl nesl název "Dixie Fried"/"I’m Sorry, I’m Not Sorry" (Sun 249) a začátkem roku 1957 "Matchbox"/"Your True Love" (Sun 261). Singl "Boppin‘ The Blues" se umístil na 47. místě Cashbox žebříčku a na 9. místě Country & Western. V den, kdy Carl nahrál tyto singly, se do studia přišel podívat Elvis. Společně s Johnny Cashem (který ovšem brzy odešel), Perkinsem a Jerry Lee Lewisem strávili společně ve studiu hodinu zpíváním gospelu, country a rhythm & blues. Neformální session Sam Phillips nahrával na pásku a v roce 1990 vyšlo CD s tímto materiálem pod názvem The Million Dollar Quartet. V srpnu 1957 vydal singl "That’s Right"/"Forever Yours" (Sun 274). První skladbu opět naspal s Johnny Cashem. Ani jedna skladba se však do žebříčků nedostala.

V lednu 1958 vyšel Carlovi singl "Glad All Over"/"Lend Me Your Comb" (Sun 287). Skladba "Glad All Over" se v předchozím roce již objevila ve filmu Jamboree. Během roku 1958 přešel Carl ke značce Columbia Records. U této značky nahrál skladby např.: "Rockin‘ Record Hop", "Jive After Five", "Pop, Let Me Have The Car", "Pink Pedal Pushers", "Levi Jacket (And A Long Tail Shirt)", "Any Way The Wind Blows", "Hambone", "Pointed Toe Shoes", "Sister Twister", "L-O-V-E-V-I-L-L-E" a další. V roce 1959 napsal Carl country & westernovou skladbu "The Ballad Of Boot Hill" pro Johnnyho Cashe. V letech 1962 a 1963 často vystupoval v Golden Nugget Casino v Las Vegas. Také vystoupil v devíti středozápadních státech USA a zahájil turné po Německu. V roce 1963 podepsal smlouvu s firmou Decca. Během května 1964 koncertoval ve Velké Británii společně s Chuckem Berrym. Předskokany jim dělala skupina The Animals. V červnu 1964 vydal na Brunswick Records singl "Big Bad Blues"/"Lonely Heart". Doprovod na nahrávkách mu dělala britská kapela The Nashville Teens. Stal se nedílnou součástí Road Show Johnnyho Cashe, s níž také cestoval. Pod vlivem Cashe konvertoval od pití a prášků ke křesťanství. V roce 1970 se vrátil Carl ke Columbia Records, kde natočil album společně s The New Rhythm And Blues Quartet (NRBQ). Vroce 1974 podepsal smlouvu s Mercury Records, jeho otec umírá a bratr Clayton spáchal sebevraždu. Carl od Cashe odešel v roce 1976 a vrátil se k samostatné činnosti.

V průběhu roku 1981 nahrál Perkins skladbu "Get It" společně s Paul McCartneym. Rockabilly revival v 80. letech pomohl Perkinsovi se dostat zpět na pódia. V roce 1985 natočil svou původní píseň "Blue Suede Shoes" společně s Lee Rockerem a Slim Jim Phantomem ze Stray Cats, jako součást soundtracku k filmu Porky's Revenge (Porkyho odveta). V říjnu 1985 se George Harrison, Eric Clapton, Dave Edmunds, Lee Rocker, Rosanne Cash, Ringo Starr a Slim Jim Phantom objevili společně s Carlem na jevišti na koncertě, který byl živě nahráván televizí v Limehouse studiu v Londýně. Pořad se jmenoval Blue Suede Shoes: A Rockabilly Session. Perkins na něm předvedl šestnáct svých písní s dvěma přídavky ve velmi mimořádném výkonu.

Carl byl v roce 1985 uveden do Nashville Songwriters Hall Of Fame, o dva roky později do Rock And Roll Hall Of Fame. Jeho počátky hudby byly též oceněny síní slávy rockabilly (Rockabilly Hall Of Fame). Obdržel i cenu Grammy. V roce 1986 se vrátil do Sun studia v Memphisu, kde společně s Johnny Cashem, Jerry Lee Lewisem a Roy Orbisonem vydali album Class Of '55. V roce 1989 podepsal smlouvu s Platinum Records, kde vydal album Friends, Family And Legends. V průběhu roku 1992, při přípravě na vydání tohoto CD, prodělal Carl rakovinu hrtanu. Po zotavení se vydal do Sun studia, kde se Scotty Moorem, D.J. Fontanou, Marcusem Van Storeym a The Jordanaires vydal album nazvané 706 ReUNION, které vydala na CD firma Belle Meade Records. Jeho poslední album s názvem Go Cat Go!, na kterém spolupracoval s mnoha umělci hudebního průmyslu, mu vyšlo v roce 1996. Carl Perkins zemřel 19. ledna 1998 ve věku 65 let v nemocnici Jackson-Madison County Hospital v Jacksonu, státu Tennessee na rakovinu hrtanu. Byl pohřben na Ridgecrest Cemetery v Jacksonu. Carl měl jednu dceru Debbie a tři syny Stana, Grega a Steva. Synové Stan a Greg se také věnuji hudbě. Carlova žena, Valda (Crider) Perkins, zemřela 15. listopadu 2005.

 

Video

 

Vybrané singly

Movie Magg/Turn Around (1955, Flip)
Gone, Gone, Gone/Let The Juke Box Keep On Playing (1955, Sun)
Blue Suede Shoes/Honey Don‘t (1956, Sun)
Tennessee/Sure To Fall (1956, Sun)
Boppin’ The Blues/All Mama’s Children (1956, Sun)
Dixie Fried/I’m Sorry, I’m Not Sorry (1956, Sun)
Matchbox/Your True Love (1957, Sun)
That’s Right/Forever Yours (1957, Sun)
Glad All Over/Lend Me Your Comb (1958, Sun)
Jive After Five/Pink Pedal Pushers (1958, Columbia)
Pop, Let Me Have The Car/Levi Jacket (And A Long Tail Shirt) (1958, Columbia)
This Life I Live/Y-O-U (1958, Columbia)
Pointed Toe Shoes/Highway Of Love (1959, Columbia)
Hollywood City/The Fool I Used To Be (1962, Columbia)
Hambone/Sister Twister (1962, Columbia)
Mama Of My Song/One Of These Days (1965, Decca)
Country Boy’s Dream/If I Could Come Back (Dollie, 1966)
Shine, Shine, Shine/Almost Love (Dollie, 1967)
Restless/11-43 (Columbia, 1969)
Birth Of Rock And Roll/Rock And Roll (Fais Do Do) (1986, America Smash)

 

Vybraná alba

Dance Album Of Carl Perkins (1957, Sun)
Whole Lotta Shakin‘ (1958, Columbia)
On Top (1969, Columbia)
My Kind Of Country (1973, Mercury)
Matchbox (1977, Pickwick)
Ol‘ Blue Suede’s Back (1978, Jet)
Country Soul (1979, Koala Aw)
Born To Rock (1989, Universal)
Disciple In Blue Suede Shoes (1993, BMG)

 

stars

Doporučujeme
Reklama
Kontakty Rockabilly.cz

Inzerce, e-shop, koncerty
Pavel Růžička
+420 777 285 324
pavel@rockabilly.cz

Grafika, DTP, kapely, správa obsahu webu
Petr Židlický
+420 608 956 648
petr@rockabilly.cz

Produkce, e-shop
Martin Maucha
+420 603 740 177
martin@rockabilly.cz

Podporujeme